Každý rodič chce pro své dítě jen to nejlepší – pohodlí, bezpečí a zdravé prostředí. Jednorázové plenky se v posledních desetiletích staly samozřejmostí a mnoho rodičů si bez nich přebalování ani nedokáže představit. Bohužel se ale za touto pohodlností skrývá obrovský ekologický dopad, který si mnozí neuvědomují.
Kolik plen končí na skládkách?
Jedno dítě během přebalovacího období spotřebuje přibližně 4 000 až 5 000 jednorázových plen. To znamená, že každý rok na celém světě končí miliardy plen na skládkách nebo v odpadu, kde se rozkládají až 500 let. Oproti jiným druhům odpadu jsou jednorázové plenky problematické nejen svou dlouhou rozložitelností, ale i tím, že obsahují chemické látky a plasty, které mohou při rozkladu uvolňovat škodlivé látky do půdy a vody.
Suroviny a výroba jednorázových plen
Kromě likvidace plen je zde i problém jejich výroby. Na výrobu jednorázových plen se spotřebuje obrovské množství surovin a energie. Podle studií se na jedno dítě během celého plenkového období spotřebuje až 250 kg surovin. To zahrnuje nejen dřevo na výrobu buničiny, ale také ropu na plastové části plen. Proces bělení buničiny pak může vést k uvolňování toxických látek do ovzduší i vody.
Alternativa existuje: Látkové plenky
Naštěstí existují ekologičtější alternativy, které mohou pomoci snížit dopad plen na životní prostředí. Látkové plenky jsou znovupoužitelné, což znamená, že se místo tisíců vyhozených jednorázových plen použije jen několik desítek látkových. Ano, jejich praní sice vyžaduje vodu a energii, ale při správné údržbě (praní na nižší teploty, sušení na vzduchu) mají stále menší ekologickou stopu než jednorázové plenky.
Co můžeme změnit?
Nemusíte hned přejít na látkové plenky úplně. Mnoho rodičů volí kombinaci – jednorázové plenky na cesty nebo na noc, látkové plenky na doma. I malá změna může mít velký dopad. Každá plenka, která neskončí na skládce, se počítá.
Zamysleme se nad tím, jak můžeme snížit naši ekologickou stopu – nejen kvůli přírodě, ale i kvůli budoucnosti našich dětí.
